Arakain - Písecná Samota

Dávno sním o vyšinách,
co vládu stínu chválí,
proc náhle písek v ocích mám,
na tvárích sníh me pálí.

Ptákum hejna závidím,
co drápy kánat vábí,
krídla vázkám bázlivym,
krásu tuní svádí.

Sám tu jak básník stojím,
dny pocítám,
k nebi se vzhlédnout bojím,
zízen mám.

Proc tajemnou poušt v duši mám,
a kruty slunce pálí dál. Proc lidé kolem slepí jsou,
snad spechaj za vysnenou oázou.

Dál jak písek spím v dunách
a dál tu vítr sílí.
Proc náhle písek v ocích mám,
snad dá mi kousek síly

Sám tu jak básník stojím,
dny pocítám,
k nebi se vzhlédnout bojím,
zízen mám.

Proc tajemnou poušt v duši mám,
a kruty slunce pálí dál,
proc lidé kolem slepí jsou,
snad spechaj za vysnenou oázou