Snehem i pouští, rekou, co neprestává
dál marne hledám svou ztracenou tvár
po vode pouštím sny, kterym jména dávám
na ceste potkávám jen závist a zášt
Ve snech te vídám, príteli, brachu vzácny
do dálky volám, ty nepricházíš
mozná se mylím, jsi snad jen prelud krásny
ta krutá pravda mi však nedochází
To strádání strach nahání
proc ránu v srdci mám
kdyz tuším svítání
Snehem i pouští, rekou, co neprestává
dál marne hledám svou ztracenou tvár
zivotem bloudím, hledat te neprestávám
jsi mozná blízko, ale chceš zustat sám
To strádání strach nahání
proc ránu v srdci mám
kdyz tuším svítání
To hledání me dohání
do spáru zoufání
a cinit pokání
To strádání strach nahání
proc ránu v srdci mám
kdyz tuším svítání
To hledání me dohání
do spáru zoufání
a cinit pokání