Bílá hvezda nad obzor zárí
Usíná den
Rozsvítí svetlo do tvárí
A tvárí se
Jakoby nevinne svádí
Utkává sen
Prstíky paprsku vábí
Pojd sem
Bílá hvezda nad obzor zárí
Svítí všem
smírí te s osudem hravym
nabízí smer
snad duše nekam odchází
snad za snem
a svetlo duši zaplaví
tak slastne
[refrén:]
Vzkríšení – ta nadeje zrádná
Zatracení – skok do vzduchoprázdna
Smírení – ta touha je dávná
Posvecení – kdyz duše boj vzdává
Zbyvá ptát se kam duše patrí
A kam vstoupí
zda v ohni pekel se smazí
Ci vykoupí
Co svetlo hvezd jednou zháší
jak vlastne
Duše odešlych rozpráší
Prach jsme