Proc jsi vlastne postavil ty nekonecny schody
s koncema do nebe a do hluboky vody
Uprostred jsi zastavil a sílu stoupat nemáš
z pohledu pod sebe pro zmenu strachy beláš
Stojíš dál nejdeš jasny treseš se vo nohy
Platíš kam vejdeš za svy komplexy ubohy
Pri cem jsi se unavil bojíš se kazdy zmeny
je z tebe lakomec a otrok vlastní zeny
Jakoby ses popravil na ceste z práce domu
a cekal na konec pod listím uschlejch stromu
Nemy a slepy ráno ubírá krátkej díl
Prezít a projít bránou
vecer je cíl jenze den jsi zahodil
Hluchymu není dáno deláš ze nelyšíš
z hodin je nasbíráno
tisíce dní ktery spánkem ledovym spíš
Zlobí te ted návaly do hlavy
za vším je tvuj zivotní styl
Z rebelskejch let pro svoje obavy
prozil's jen pul jakej jsi byl
Proc jsi vlastne postavil...
Nemy a slepy ráno...